|
|
Historie sportovní redakce Československého/Českého rozhlasu
Charvát, Martin ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce pojednává o historii sportovní redakce v podstatě za 95 let existence rozhlasu. Sportovní přenosy začaly být součástí vysílání hned po pár letech od začátku vysílání a staly se jeho nedílnou součástí. Tyto přenosy reportoval nejprve Josef Laufer, později vznikla samostatná redakce. Ta byla do roku 1990 výrazně ovlivňována komunistickým režimem, přestože ten neměl přímý vliv na samotné vysílání. Sportovní redaktoři byli pro svou univerzálnost obsazováni i na význačné nesportovní akce, stejně jako se významně podíleli na vysílání srpnových událostí roku 1968. Po revoluci musela být redakce přebudována a zároveň se vyrovnávala s nástupem nových médií, která rozhlasu brala jeho exkluzivitu co do rychlosti informování o sportovních výsledcích. Sportovní redakce se v současnosti potýká s tvrdou konkurencí v online světě a internetové komunikaci, ale zároveň musí tvořit obsah také pro tato nová média.
|
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
|
Rozhlasová hra a její počátky v československém éteru
Kalčák, Filip ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zaměřuje na část rozhlasových dějin, které dosud nebyly v odborné literatuře komplexně zpracované. Práce zkoumá počátky rozhlasové hry v Československo. Téma kompiluje řadu odlišných zdrojů, opírá se o konzultace s odborníky a v mnoha ohledech plní průkopnickou funkci. Práce je rozdělena na několik částí. Věnuje se stručné historii rozhlasu 20. a 30. let minulého století, jejichž znalost je nezbytná pro pochopení vývoje rozhlasových her, snaží se definovat žánr rozhlasové hry a popsat způsob jejího vzniku. Hlavní část práce představuje zmapování historického vývoje rozhlasových her v meziválečném Československu včetně uvedení nejvýraznějších osobností československé rozhlasové hry zkoumaného období. Součástí práce jsou také informace o přelomových rozhlasových her uchovaných v Archivu Českého rozhlasu. Klíčová slova Rozhlasová hra, rozhlas, Radiojournal, divadlo, historie, První republika, rétorika
|
|
|
Historie sportovní redakce Československého/Českého rozhlasu
Charvát, Martin ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce pojednává o historii sportovní redakce v podstatě za 95 let existence rozhlasu. Sportovní přenosy začaly být součástí vysílání hned po pár letech od začátku vysílání a staly se jeho nedílnou součástí. Tyto přenosy reportoval nejprve Josef Laufer, později vznikla samostatná redakce. Ta byla do roku 1990 výrazně ovlivňována komunistickým režimem, přestože ten neměl přímý vliv na samotné vysílání. Sportovní redaktoři byli pro svou univerzálnost obsazováni i na význačné nesportovní akce, stejně jako se významně podíleli na vysílání srpnových událostí roku 1968. Po revoluci musela být redakce přebudována a zároveň se vyrovnávala s nástupem nových médií, která rozhlasu brala jeho exkluzivitu co do rychlosti informování o sportovních výsledcích. Sportovní redakce se v současnosti potýká s tvrdou konkurencí v online světě a internetové komunikaci, ale zároveň musí tvořit obsah také pro tato nová média.
|
|
|
Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače
Matunová, Alena ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozhlasové vysílání pro německou menšinu v českých zemích do roku 1945 s důrazem na činnost mělnického vysílače se věnuje rozhlasovému vysílání pro německé obyvatelstvo žijící v Čechách a na Moravě v období od jeho vzniku do roku 1945. Soustředí se na rozhlasový vysílač v Mělníku, jehož stavba byla dokončena v roce 1938. Postaven byl s cílem věnovat zvláštní rozhlasové vysílání německé menšině žijící v českých zemích. Vlastní analytická část práce je rozčleněna do tří částí, a to na rozhlasové vysílání v období tzv. první a druhé republiky a za Protektorátu Čechy a Morava. Jedna kapitola je věnována vysílání ze zahraničí (zvláště vysílači Sudetendeutscher Freiheitssender), které rovněž cílilo na sudetské Němce. Práce popisuje protikladný přístup k rozhlasovému vysílání pro tuto skupinu ze strany československé politické reprezentace a ze strany Německa. V Československu bylo toto vysílání přenecháno soukromoprávní instituci Urania. Její vysílání nebylo ze své povahy pro sudetské obyvatelstvo poutavé, a to svou pozornost obrátilo k říšskoněmeckému programu, který postupem času začal vytvářet jejich názory. Popisuje, jaký vliv měla nacistická propaganda na pozdější jednání sudetských Němců a jak na ni reagovala československá rozhlasová společnost. Věnuje se následným debatám...
|
|
|
Počátky sportovního rozhlasového vysílání na území Československa (1923-1948)
Michna, Tomáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce formou praktického výzkumu a historické analýzy popisuje rozvoj sportovního rozhlasového vysílání na území Československa. Zkoumané období začíná rokem 1923, počátkem existence Radiojournalu jako první rozhlasové stanice v Československu a je vymezeno do roku 1948. Práce je rozdělena systematicky do celkem pěti období, ve kterých jsou postupně popsány náznaky prvního zájmu o sport v pravidelném rozhlasovém vysílání, první velké sportovní akce ve vysílání Radiojournalu, organizační, personální a technické zázemí, okrajové sporty. Podrobně jsou popsány vybrané sportovní události většího i menšího významu, které byly postupně přenášeny Radiojournalem a Československým rozhlasem v jednotlivých obdobích. V práci je zmíněno také období okupace Československa během druhé světové války, ve kterém sice zájem o sport v rozhlase poklesnul, ale zcela nevymizel. Ve stejném období je nastíněna také činnost Josefa Laufra, ikony československé sportovní rozhlasové reportáže, během druhé světové války a okupace. V poválečném období poté vzniká samostatná sportovní redakce Československého rozhlasu a dochází k personálnímu rozšíření. Práce vychází z praktického výzkumu v archivu Českého rozhlasu, kdy nejvíce přínosných informací poskytla jednotlivá vydání rozhlasového týdeníku v rámci vymezeného období.
|
|
|
Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy ve třicátých letech 20.století
Fabianová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce na téma "Hlasatelky v Československém rozhlase a rozhlas pro ženy" se na základě historických událostí třicátých let 20. století zabývá rozvojem rozhlasového vysílání v Československu. V první kapitole se autorka věnuje technickým pokrokům, novým vynálezům, zahraničním přenosům a dále také cenzuře a reorganizacím rozhlasu. Podpisem Mnichovské dohody vznikla speciální instituce pro cenzuru, která znepříjemnila život několika zaměstnancům Radiojournalu. Důležitou součástí této části je představení pražské programové koncepce a brněnského studia, které se stalo hlavnímu městu velkou konkurencí. Druhá kapitola se věnuje analýze programu "Rozhlas pro ženy". Tato nejdůležitější část celé diplomové práce představuje témata, která byla typická pro zkoumané období a která byla připravována zejména pro ženské posluchačstvo. Přednášky se týkaly vaření, domácích prací, výchovy, či studia. Žena byla chápána především jako rodička dětí starající se o domácnost. Život prvních hlasatelek Radiojournalu, jako byly například Zdeňka Walló, Marie Magdalena Tomanová, Helena Kronská a další, popisuje poslední, a to třetí kapitola. Mimo jiné je zde vysvětleno, co znamená práce hlasatelská a jaké těžkosti toto zaměstnání přinášelo. Bohaté jazykové dovednosti, příjemný hlas a pracovitost zajistily vybraným...
|
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
host ::
RSS.